pučet

See also: pucēt

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈput͡ʃɛt]

Verb

pučet impf

1. to bud (to form buds)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	pučet, pučeti	Active adjective	pučící
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	pučím	pučíme	—	pučme
2nd person	pučíš	pučíte	puč	pučte
3rd person	pučí	pučí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive pučet.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	pučel	pučeli	—	—
masculine inanimate		pučely		—
feminine	pučela		—
neuter	pučelo	pučela	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	puče	—
feminine + neuter singular	pučíc	—
plural	pučíce	—

Related terms

nouns

• poupě
• pupen

 

verb

• pukat

 

Further reading

• pučeti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• pučeti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• pučet in Internetová jazyková příručka