pustnout

Czech

Etymology

From pustý +‎ -nout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpustnou̯t]

Verb

pustnout impf (perfective zpustnout)

1. to become desolate, to fall into ruin

Conjugation

Conjugation

Infinitive	pustnout, pustnouti	Active adjective	pustnoucí
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	pustnu	pustneme	—	pustněme
2nd person	pustneš	pustnete	pustni	pustněte
3rd person	pustne	pustnou	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive pustnout.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	pustl	pustli	—	—
masculine inanimate		pustly		—
feminine	pustla		—
neuter	pustlo	pustla	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	pustna	—
feminine + neuter singular	pustnouc	—
plural	pustnouce	—

Related terms

• zpustnout

 

Further reading

• pustnouti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• pustnouti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• pustnout in Internetová jazyková příručka