reprobatus
Latin edit
Etymology edit
Perfect passive participle of reprobō.
Participle edit
reprobātus (feminine reprobāta, neuter reprobātum); first/second-declension participle
Declension edit
First/second-declension adjective.
Number | Singular | Plural | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Case / Gender | Masculine | Feminine | Neuter | Masculine | Feminine | Neuter | |
Nominative | reprobātus | reprobāta | reprobātum | reprobātī | reprobātae | reprobāta | |
Genitive | reprobātī | reprobātae | reprobātī | reprobātōrum | reprobātārum | reprobātōrum | |
Dative | reprobātō | reprobātō | reprobātīs | ||||
Accusative | reprobātum | reprobātam | reprobātum | reprobātōs | reprobātās | reprobāta | |
Ablative | reprobātō | reprobātā | reprobātō | reprobātīs | |||
Vocative | reprobāte | reprobāta | reprobātum | reprobātī | reprobātae | reprobāta |
Descendants edit
- English: reprobate