rovnoběžnost

Czech

Etymology

From rovnoběžný +‎ -ost.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrovnobjɛʒnost]

Noun

rovnoběžnost f

1. (geometry) parallelism

Declension

Declension of rovnoběžnost (i-stem feminine)

	singular	plural
nominative	rovnoběžnost	rovnoběžnosti
genitive	rovnoběžnosti	rovnoběžností
dative	rovnoběžnosti	rovnoběžnostem
accusative	rovnoběžnost	rovnoběžnosti
vocative	rovnoběžnosti	rovnoběžnosti
locative	rovnoběžnosti	rovnoběžnostech
instrumental	rovnoběžností	rovnoběžnostmi

Further reading

• rovnoběžnost in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• rovnoběžnost in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989