rozporuplný

Czech

Etymology

From rozpor +‎ -plný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrosporupl̩niː]

Adjective

rozporuplný

1. inconsistent, self-contradictory

   Synonym: rozporný

Declension

Declension of rozporuplný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	rozporuplný		rozporuplná	rozporuplné
genitive	rozporuplného		rozporuplné	rozporuplného
dative	rozporuplnému		rozporuplné	rozporuplnému
accusative	rozporuplného	rozporuplný	rozporuplnou	rozporuplné
locative	rozporuplném		rozporuplné	rozporuplném
instrumental	rozporuplným		rozporuplnou	rozporuplným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	rozporuplní	rozporuplné		rozporuplná
genitive	rozporuplných
dative	rozporuplným
accusative	rozporuplné			rozporuplná
locative	rozporuplných
instrumental	rozporuplnými

See also

• ambivalentní

Further reading

• rozporuplný in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
• rozporuplný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989