samotář

Czech

Etymology

From samota (“solitude”) +‎ -ář.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsamotaːr̝̊]
• Rhymes: -otaːr̝̊
• Hyphenation: sa‧mo‧tář

Noun

samotář m anim (feminine samotářka, related adjective samotářský)

1. loner, solitary

Declension

Declension of samotář (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	samotář	samotáři
genitive	samotáře	samotářů
dative	samotářovi, samotáři	samotářům
accusative	samotáře	samotáře
vocative	samotáři	samotáři
locative	samotářovi, samotáři	samotářích
instrumental	samotářem	samotáři

Derived terms

• samotářství n

 

Related terms

• osamělost f
• samota f
• samotný
• sám

 

See also

• solitér m

Further reading

• samotář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• samotář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• samotář in Internetová jazyková příručka