samovládce

Czech

Etymology

From samo- +‎ vládce or samovláda +‎ -ce.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsamovlaːt͡sɛ]

Noun

samovládce m anim (female equivalent samovládkyně)

1. autocrat

Declension

Declension of samovládce (masculine animate in -e)

	singular	plural
nominative	samovládce	samovládci, samovládcové
genitive	samovládce	samovládců
dative	samovládcovi, samovládci	samovládcům
accusative	samovládce	samovládce
vocative	samovládce	samovládci, samovládcové
locative	samovládcovi, samovládci	samovládcích
instrumental	samovládcem	samovládci

Further reading

• samovládce in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• samovládce in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• samovládce in Internetová jazyková příručka