sebeurčení

Czech

Etymology

From sebe- +‎ určení.

Noun

sebeurčení n

1. self-determination (political independence of a people)

Declension

Declension of sebeurčení (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	sebeurčení	sebeurčení
genitive	sebeurčení	sebeurčení
dative	sebeurčení	sebeurčením
accusative	sebeurčení	sebeurčení
vocative	sebeurčení	sebeurčení
locative	sebeurčení	sebeurčeních
instrumental	sebeurčením	sebeurčeními

Further reading

• “sebeurčení”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “sebeurčení”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “sebeurčení”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)