skutečný

Czech

Etymology

From skutek +‎ -ný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈskutɛt͡ʃniː]

• Audio:

  (file)

Adjective

skutečný

1. real (having physical existence), actual (existing in act or reality, not just potentially)

   Synonym: reálný

   Antonyms: neskutečný, zdánlivý, domnělý

Declension

Declension of skutečný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	skutečný		skutečná	skutečné
genitive	skutečného		skutečné	skutečného
dative	skutečnému		skutečné	skutečnému
accusative	skutečného	skutečný	skutečnou	skutečné
locative	skutečném		skutečné	skutečném
instrumental	skutečným		skutečnou	skutečným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	skuteční	skutečné		skutečná
genitive	skutečných
dative	skutečným
accusative	skutečné			skutečná
locative	skutečných
instrumental	skutečnými

Derived terms

• skutečnost
• uskutečnit

 

Related terms

• skutečně
• skutek

 

Further reading

• “skutečný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “skutečný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “skutečný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)