smíření

See also: smireni and smířeni

Czech

Etymology

From smířit +‎ -ení.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsmiːr̝ɛɲiː]
• Hyphenation: smí‧ře‧ní

Noun

smíření n

1. verbal noun of smířit

Declension

Declension of smíření (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	smíření	smíření
genitive	smíření	smíření
dative	smíření	smířením
accusative	smíření	smíření
vocative	smíření	smíření
locative	smíření	smířeních
instrumental	smířením	smířeními

Further reading

• “smíření”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “smíření”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “smíření”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)