směšný

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech směšný, from Proto-Slavic *směšьnъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsm̩ɲɛʃniː]

Adjective

směšný

1. ridiculous

Declension

Declension of směšný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	směšný		směšná	směšné
genitive	směšného		směšné	směšného
dative	směšnému		směšné	směšnému
accusative	směšného	směšný	směšnou	směšné
locative	směšném		směšné	směšném
instrumental	směšným		směšnou	směšným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	směšní	směšné		směšná
genitive	směšných
dative	směšným
accusative	směšné			směšná
locative	směšných
instrumental	směšnými

Related terms

• smát
• směšně
• směšnost
• smích

 

Further reading

• směšný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• směšný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• směšný in Internetová jazyková příručka