sněm

See also: snem

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *sъnьmъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsɲɛm]

Noun

sněm m inan

1. assembly

Declension

Declension of sněm (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	sněm	sněmy
genitive	sněmu	sněmů
dative	sněmu	sněmům
accusative	sněm	sněmy
vocative	sněme	sněmy
locative	sněmu	sněmech
instrumental	sněmem	sněmy

Derived terms

• sněmovna

 

Further reading

• “sněm”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “sněm”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989