sokolík

See also: sokolik and Sokolik

Czech

Etymology

From sokol +‎ -ík.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsokoliːk]

Noun

sokolík m anim

1. diminutive of sokol

Declension

Declension of sokolík (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	sokolík	sokolíci
genitive	sokolíka	sokolíků
dative	sokolíkovi, sokolíku	sokolíkům
accusative	sokolíka	sokolíky
vocative	sokolíku	sokolíci
locative	sokolíkovi, sokolíku	sokolících
instrumental	sokolíkem	sokolíky

Further reading

• sokolík in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• sokolík in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• sokolík in Internetová jazyková příručka