spolubydlící

Czech

Etymology

From spolu- +‎ bydlící.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈspolubɪdliːt͡siː]

Noun

spolubydlící m anim or f anim by sense

1. roommate

Declension

when masculine:

Declension of spolubydlící (soft masculine animate adjectival)

	singular	plural
nominative	spolubydlící	spolubydlící
genitive	spolubydlícího	spolubydlících
dative	spolubydlícímu	spolubydlícím
accusative	spolubydlícího	spolubydlící
vocative	spolubydlící	spolubydlící
locative	spolubydlícím	spolubydlících
instrumental	spolubydlícím	spolubydlícími

when feminine:

Declension of spolubydlící (soft feminine adjectival)

	singular	plural
nominative	spolubydlící	spolubydlící
genitive	spolubydlící	spolubydlících
dative	spolubydlící	spolubydlícím
accusative	spolubydlící	spolubydlící
vocative	spolubydlící	spolubydlící
locative	spolubydlící	spolubydlících
instrumental	spolubydlící	spolubydlícími

Further reading

• spolubydlící in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• spolubydlící in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• spolubydlící in Internetová jazyková příručka