spoluobčan

Czech

Etymology

From spolu +‎ občan.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈspoluopt͡ʃan]

Noun

spoluobčan m anim (feminine spoluobčanka)

1. fellow citizen

Declension

Declension of spoluobčan (hard masculine animate)

	singular	plural
nominative	spoluobčan	spoluobčané
genitive	spoluobčana	spoluobčanů
dative	spoluobčanovi, spoluobčanu	spoluobčanům
accusative	spoluobčana	spoluobčany
vocative	spoluobčane	spoluobčané
locative	spoluobčanovi, spoluobčanu	spoluobčanech
instrumental	spoluobčanem	spoluobčany

Further reading

• spoluobčan in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• spoluobčan in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• spoluobčan in Internetová jazyková příručka