struha

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *struga.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈstruɦa]

Noun

struha f

1. (dated) Alternative form of strouha

Declension

Declension of struha (hard feminine)

	singular	plural
nominative	struha	struhy
genitive	struhy	struh
dative	struze	struhám
accusative	struhu	struhy
vocative	struho	struhy
locative	struze	struhách
instrumental	struhou	struhami

Further reading

• struha in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• struha in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989