tokovati

Old Czech

Etymology

Onomatopoeic + -ovati.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈtokoʋaci/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈtokovaci/

Verb

tokovati impf

1. to utter the mating call, to lek (to perform certain behaviors to attract a female)

Conjugation

Conjugation of tokovati (class VI)

infinitive	supine	verbal noun
tokovati	tokovat	tokovánie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	tokuju	tokujevě (-va)	tokujem (-me/-my)	–	tokujvě (-va)	tokujme (-my)
2nd person	tokuješ	tokujeta	tokujete	tokuj	tokujta	tokujte
3rd person	tokuje	tokujeta	tokujú	tokuj	tokujta	tokujte

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	tokovach	tokovachově (-va)	tokovachom (-me/-my)	tokovách	tokováchově (-va)	tokováchom (-me/-my)
2nd person	tokova	tokovasta (-šta)	tokovaste (-šte)	tokováše	tokovášta (-sta)	tokovášte (-ste)
3rd person	tokova	tokovasta (-šta)	tokovachu	tokováše	tokovášta (-sta)	tokováchu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	tokoval	tokovala	tokovali	tokován	tokována	tokováni
Feminine	tokovala	tokovale	tokovaly	tokována	tokováně	tokovány
Neuter	tokovalo	tokovale	tokovala	tokováno	tokováně	tokována

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	tokujě	tokujúce		tokovav	tokovavše
Feminine	tokujúci			tokovavši
Neuter	tokujě, tokujúci			tokovav, tokovavši

Note: This table shows the most common forms of tokovati around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: tokat

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “tokovati”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění