trojmocný

Czech

Etymology

From troj- +‎ mocný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈtrojmot͡sniː]

Adjective

trojmocný

1. (chemistry) trivalent

Declension

Declension of trojmocný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	trojmocný		trojmocná	trojmocné
genitive	trojmocného		trojmocné	trojmocného
dative	trojmocnému		trojmocné	trojmocnému
accusative	trojmocného	trojmocný	trojmocnou	trojmocné
locative	trojmocném		trojmocné	trojmocném
instrumental	trojmocným		trojmocnou	trojmocným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	trojmocní	trojmocné		trojmocná
genitive	trojmocných
dative	trojmocným
accusative	trojmocné			trojmocná
locative	trojmocných
instrumental	trojmocnými

Further reading

• trojmocný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• trojmocný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• trojmocný in Internetová jazyková příručka