uspořádání

Czech

Etymology

From uspořádat +‎ -ání.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈuspor̝aːdaːɲiː]

• Audio:

  (file)

Noun

uspořádání n

1. verbal noun of uspořádat
2. partial order, partial ordering relation (order theory)

Declension

Declension of uspořádání (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	uspořádání	uspořádání
genitive	uspořádání	uspořádání
dative	uspořádání	uspořádáním
accusative	uspořádání	uspořádání
vocative	uspořádání	uspořádání
locative	uspořádání	uspořádáních
instrumental	uspořádáním	uspořádáními

Derived terms

• lineární uspořádání n
• předuspořádání n
• úplné uspořádání n

 

Related terms

• uspořádaná množina f

 

Further reading

• uspořádání in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• uspořádání in Internetová jazyková příručka