vášnivý

Czech

Etymology

From vášeň +‎ -ivý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvaːʃɲɪviː]

Adjective

vášnivý

1. passionate

Declension

Declension of vášnivý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	vášnivý		vášnivá	vášnivé
genitive	vášnivého		vášnivé	vášnivého
dative	vášnivému		vášnivé	vášnivému
accusative	vášnivého	vášnivý	vášnivou	vášnivé
locative	vášnivém		vášnivé	vášnivém
instrumental	vášnivým		vášnivou	vášnivým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	vášniví	vášnivé		vášnivá
genitive	vášnivých
dative	vášnivým
accusative	vášnivé			vášnivá
locative	vášnivých
instrumental	vášnivými

Further reading

• vášnivý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vášnivý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989