vítání

See also: vitani and vítáni

Czech

Etymology

From vítat +‎ -ání.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈviːtaːɲiː]

Noun

vítání n

1. verbal noun of vítat

Declension

Declension of vítání (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	vítání	vítání
genitive	vítání	vítání
dative	vítání	vítáním
accusative	vítání	vítání
vocative	vítání	vítání
locative	vítání	vítáních
instrumental	vítáním	vítáními

Further reading

• “vítání”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vítání”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989