výdrž

Czech

Etymology

Deverbal from vydržet.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈviːdr̩ʃ]
• Hyphenation: vý‧drž

Noun

výdrž f

1. endurance
2. durability (of batteries)

Declension

Declension of výdrž (soft zero-ending feminine)

	singular	plural
nominative	výdrž	výdrže
genitive	výdrže	výdrží
dative	výdrži	výdržím
accusative	výdrž	výdrže
vocative	výdrži	výdrže
locative	výdrži	výdržích
instrumental	výdrží	výdržemi

Related terms

• vydržet

 

See also

• vytrvalost f

Further reading

• výdrž in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• výdrž in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• výdrž in Internetová jazyková příručka