výhradní

Czech

Etymology

From výhrada +‎ -ní.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈviːɦradɲiː]

Adjective

výhradní

1. exclusive

Declension

Declension of výhradní (soft)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	výhradní		výhradní	výhradní
genitive	výhradního		výhradní	výhradního
dative	výhradnímu		výhradní	výhradnímu
accusative	výhradního	výhradní	výhradní	výhradní
locative	výhradním		výhradní	výhradním
instrumental	výhradním		výhradní	výhradním
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	výhradní	výhradní		výhradní
genitive	výhradních
dative	výhradním
accusative	výhradní			výhradní
locative	výhradních
instrumental	výhradními

Related terms

• vyhradit
• vyhrazený
• výhrada

 

Further reading

• “výhradní”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “výhradní”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “výhradní”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)