výletník

Czech

Etymology

From vyletět +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈviːlɛtɲiːk]

Noun

výletník m anim (feminine výletnice)

1. excursionist, sightseer

Declension

Declension of výletník (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	výletník	výletníci
genitive	výletníka	výletníků
dative	výletníkovi, výletníku	výletníkům
accusative	výletníka	výletníky
vocative	výletníku	výletníci
locative	výletníkovi, výletníku	výletnících
instrumental	výletníkem	výletníky

Related terms

• výlet
• výletní

 

Further reading

• výletník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• výletník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• výletník in Internetová jazyková příručka