výsun

See also: vysuň

Czech

Etymology

Deverbal from vysunout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈviːsun]

Noun

výsun m inan

1. ejection
2. extension

Declension

Declension of výsun (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	výsun	výsuny
genitive	výsunu	výsunů
dative	výsunu	výsunům
accusative	výsun	výsuny
vocative	výsune	výsuny
locative	výsunu	výsunech
instrumental	výsunem	výsuny

Related terms

• vysunout

 

Further reading

• výsun in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• výsun in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• výsun in Internetová jazyková příručka