výzkumník

Czech

Etymology

From výzkum (“research, study”) +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈviːskumɲiːk]
• Hyphenation: vý‧zkum‧ník

Noun

výzkumník m anim (female equivalent výzkumnice)

1. researcher

Declension

Declension of výzkumník (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	výzkumník	výzkumníci
genitive	výzkumníka	výzkumníků
dative	výzkumníkovi, výzkumníku	výzkumníkům
accusative	výzkumníka	výzkumníky
vocative	výzkumníku	výzkumníci
locative	výzkumníkovi, výzkumníku	výzkumnících
instrumental	výzkumníkem	výzkumníky

Derived terms

• výzkumnický
• výzkumnictví

 

Related terms

• vyzkoumat
• výzkum
• výzkumný

 

See also

• badatel m

 

Further reading

• výzkumník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• výzkumník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• výzkumník in Internetová jazyková příručka