vřěd

See also: vřed and vred

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *verdъ.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈʋr̝i̯ɛd/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈvr̝ɛt/

Noun

vřěd m inan

1. ulcer

Declension

Declension of vřěd (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	vřěd	vřědy	vřědi, vřědové
genitive	vřěda, vřědu	vřědú	vřědóv
dative	vřědu	vřědoma	vřědóm
accusative	vřěd	vřědy	vřědy
vocative	vřěde	vřědy	vřědi, vřědové
locative	vřědě, vřědu	vřědú	vřědiech
instrumental	vřědem	vřědoma	vřědy

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: vřed

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “vřěd”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění