všemohoucí

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech všemohúcí, from Proto-Slavic *vьśemogy.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈfʃɛmoɦou̯t͡siː]

Adjective

všemohoucí

1. almighty, omnipotent

   Synonym: všemocný

Declension

Declension of všemohoucí (soft)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	všemohoucí		všemohoucí	všemohoucí
genitive	všemohoucího		všemohoucí	všemohoucího
dative	všemohoucímu		všemohoucí	všemohoucímu
accusative	všemohoucího	všemohoucí	všemohoucí	všemohoucí
locative	všemohoucím		všemohoucí	všemohoucím
instrumental	všemohoucím		všemohoucí	všemohoucím
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	všemohoucí	všemohoucí		všemohoucí
genitive	všemohoucích
dative	všemohoucím
accusative	všemohoucí			všemohoucí
locative	všemohoucích
instrumental	všemohoucími

Related terms

• vševědoucí m

 

Further reading

• “všemohoucí”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “všemohoucí”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989