vůdce

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech vódcě, from vodit +‎ -ce.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvuːt͡sɛ]

• Audio

  (file)

• Hyphenation: vůd‧ce

Noun

vůdce m anim (feminine vůdkyně)

1. leader

Declension

Declension of vůdce (masculine animate in -e)

	singular	plural
nominative	vůdce	vůdci, vůdcové
genitive	vůdce	vůdců
dative	vůdcovi, vůdci	vůdcům
accusative	vůdce	vůdce
vocative	vůdce	vůdci, vůdcové
locative	vůdcovi, vůdci	vůdcích
instrumental	vůdcem	vůdci

Derived terms

• horský vůdce m

 

Further reading

• vůdce in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vůdce in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vůdce in Internetová jazyková příručka