velebníček
Czech
editEtymology
editPronunciation
editNoun
editvelebníček m anim
- (colloquial) priest or vicar
Declension
editDeclension of velebníček (velar masculine animate reducible)
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | velebníček | velebníčci, velebníčkové |
genitive | velebníčka | velebníčků |
dative | velebníčkovi, velebníčku | velebníčkům |
accusative | velebníčka | velebníčky |
vocative | velebníčku | velebníčci, velebníčkové |
locative | velebníčkovi, velebníčku | velebníčcích |
instrumental | velebníčkem | velebníčky |
See also
editFurther reading
edit- “velebníček”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “velebníček”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “velebníček”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)