vetešník

Czech

Etymology

From veteš (“junk”) +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɛtɛʃɲiːk]
• Hyphenation: ve‧teš‧ník

Noun

vetešník m anim (feminine vetešnice, related adjective vetešnický)

1. rag-and-bone man, junkman
2. (dated) cobbler (who repairs old shoes)

   Synonym: refléř

Declension

Declension of vetešník (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	vetešník	vetešníci
genitive	vetešníka	vetešníků
dative	vetešníkovi, vetešníku	vetešníkům
accusative	vetešníka	vetešníky
vocative	vetešníku	vetešníci
locative	vetešníkovi, vetešníku	vetešnících
instrumental	vetešníkem	vetešníky

Derived terms

• vetešnictví

 

Related terms

• veteš

 

Further reading

• vetešník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vetešník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vetešník in Internetová jazyková příručka