višně

See also: visne, visné, and vişne

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech višně, from Proto-Slavic *višьňa. Doublet of višeň.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪʃɲɛ]

Noun

višně f

1. sour cherry (fruit)

Declension

Declension of višně (soft feminine)

	singular	plural
nominative	višně	višně
genitive	višně	višní
dative	višni	višním
accusative	višni	višně
vocative	višně	višně
locative	višni	višních
instrumental	višní	višněmi

Related terms

• višeň

 

Further reading

• višně in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• višně in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *višьňa.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈʋiʃɲi̯ɛ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈviʃɲɛ/

Noun

višně f

1. sour cherry (fruit)
2. sour cherry (tree)

Declension

Declension of višně (soft a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	višně	višni	višně
genitive	višně	višňú	višní
dative	višni	višněma	višniem
accusative	višňu	višni	višně
vocative	višňe	višni	višně
locative	višni	višňú	višniech
instrumental	višňú	višněma	višněmi

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: višeň, višně

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “višně”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění