Czech edit

Etymology edit

Inherited from Proto-Slavic *vъrčati.

Pronunciation edit

Verb edit

vrčet impf (perfective zavrčet)

  1. to growl, to snarl
    Můj vlastní pes na mě vrčí.My own dog growls at me.
  2. to whirr

Conjugation edit

Derived terms edit

Further reading edit

  • vrčeti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • vrčeti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989