vrchovatý

Czech

Etymology

From vrch +‎ -ovatý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvr̩xovatiː]

Adjective

vrchovatý

1. heaped

   vrchovaté lžičky ― heaped teaspoons

Declension

Declension of vrchovatý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	vrchovatý		vrchovatá	vrchovaté
genitive	vrchovatého		vrchovaté	vrchovatého
dative	vrchovatému		vrchovaté	vrchovatému
accusative	vrchovatého	vrchovatý	vrchovatou	vrchovaté
locative	vrchovatém		vrchovaté	vrchovatém
instrumental	vrchovatým		vrchovatou	vrchovatým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	vrchovatí	vrchovaté		vrchovatá
genitive	vrchovatých
dative	vrchovatým
accusative	vrchovaté			vrchovatá
locative	vrchovatých
instrumental	vrchovatými

Further reading

• vrchovatý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vrchovatý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989