vrtat

See also: vŕtať

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvr̩tat]

Verb

vrtat impf

1. to drill (to make a hole)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vrtat, vrtati	Active adjective	vrtající
Verbal noun	vrtání	Passive adjective	vrtaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vrtám	vrtáme	—	vrtejme
2nd person	vrtáš	vrtáte	vrtej	vrtejte
3rd person	vrtá	vrtají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vrtat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vrtal	vrtali	vrtán	vrtáni
masculine inanimate		vrtaly		vrtány
feminine	vrtala		vrtána
neuter	vrtalo	vrtala	vrtáno	vrtána

Transgressives	present	past
masculine singular	vrtaje	—
feminine + neuter singular	vrtajíc	—
plural	vrtajíce	—

Derived terms

nouns

• vrt
• vrtačka
• vrták
• vývrtka

 

verbs

• navrtat
• provrtat
• vyvrtat
• zavrtat

 

Further reading

• vrtati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vrtati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vrtat in Internetová jazyková příručka