vstřícný

Czech

Etymology

From vstříc +‎ -ný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈfstr̝̊iːt͡sniː]

Adjective

vstřícný

1. helpful, friendly

Declension

Declension of vstřícný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	vstřícný		vstřícná	vstřícné
genitive	vstřícného		vstřícné	vstřícného
dative	vstřícnému		vstřícné	vstřícnému
accusative	vstřícného	vstřícný	vstřícnou	vstřícné
locative	vstřícném		vstřícné	vstřícném
instrumental	vstřícným		vstřícnou	vstřícným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	vstřícní	vstřícné		vstřícná
genitive	vstřícných
dative	vstřícným
accusative	vstřícné			vstřícná
locative	vstřícných
instrumental	vstřícnými

Related terms

• vstříc
• vstřícnost f

 

Further reading

• vstřícný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vstřícný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989