vybavený

Czech

Etymology

From vybavit +‎ -ený.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪbavɛniː]

Adjective

vybavený

1. equipped

Declension

Declension of vybavený (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	vybavený		vybavená	vybavené
genitive	vybaveného		vybavené	vybaveného
dative	vybavenému		vybavené	vybavenému
accusative	vybaveného	vybavený	vybavenou	vybavené
locative	vybaveném		vybavené	vybaveném
instrumental	vybaveným		vybavenou	vybaveným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	vybavení	vybavené		vybavená
genitive	vybavených
dative	vybaveným
accusative	vybavené			vybavená
locative	vybavených
instrumental	vybavenými

Further reading

• vybavený in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vybavený in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vybavený in Internetová jazyková příručka