vykašlávání

Czech

Etymology

From vykašlávat +‎ -ání.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪkaʃlaːvaːɲiː]

Noun

vykašlávání n

1. verbal noun of vykašlávat
2. coughing up, expectoration

Declension

Declension of vykašlávání (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	vykašlávání	vykašlávání
genitive	vykašlávání	vykašlávání
dative	vykašlávání	vykašláváním
accusative	vykašlávání	vykašlávání
vocative	vykašlávání	vykašlávání
locative	vykašlávání	vykašláváních
instrumental	vykašláváním	vykašláváními

Further reading

• “vykašlávání”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)