vykoupení

Czech

Etymology

From vykoupit +‎ -ení.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪkou̯pɛɲiː]

Noun

vykoupení n

1. verbal noun of vykoupit
2. redemption

Declension

Declension of vykoupení (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	vykoupení	vykoupení
genitive	vykoupení	vykoupení
dative	vykoupení	vykoupením
accusative	vykoupení	vykoupení
vocative	vykoupení	vykoupení
locative	vykoupení	vykoupeních
instrumental	vykoupením	vykoupeními

Further reading

• vykoupení in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vykoupení in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vykoupení in Internetová jazyková příručka