vysílač

Czech

Etymology

From vysílat +‎ -č.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪsiːlat͡ʃ]

Noun

vysílač m inan

1. transmitter

Declension

Declension of vysílač (soft masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	vysílač	vysílače
genitive	vysílače	vysílačů
dative	vysílači	vysílačům
accusative	vysílač	vysílače
vocative	vysílači	vysílače
locative	vysílači	vysílačích
instrumental	vysílačem	vysílači

Related terms

adjective

• vysílací

 

nouns

• vysílačka
• vysílání

 

verbs

• vysílat
• vyslat

 

See also

• přijímač

Further reading

• vysílač in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vysílač in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vysílač in Internetová jazyková příručka