zívat

See also: živat

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech zievati, from Proto-Slavic *zěvati.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈziːvat]

Verb

zívat impf (perfective zívnout)

1. to yawn

Conjugation

Conjugation

Infinitive	zívat, zívati	Active adjective	zívající
Verbal noun	zívání	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zívám	zíváme	—	zívejme
2nd person	zíváš	zíváte	zívej	zívejte
3rd person	zívá	zívají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive zívat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zíval	zívali	—	—
masculine inanimate		zívaly		—
feminine	zívala		—
neuter	zívalo	zívala	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	zívaje	—
feminine + neuter singular	zívajíc	—
plural	zívajíce	—

Further reading

• “zívati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “zívati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “zívat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)