zkoušející

Czech

Etymology

From zkoušet +‎ -ející.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈskou̯ʃɛjiːt͡siː]

Participle

zkoušející

1. present active participle of zkoušet

Declension

Declension of zkoušející (soft)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	zkoušející		zkoušející	zkoušející
genitive	zkoušejícího		zkoušející	zkoušejícího
dative	zkoušejícímu		zkoušející	zkoušejícímu
accusative	zkoušejícího	zkoušející	zkoušející	zkoušející
locative	zkoušejícím		zkoušející	zkoušejícím
instrumental	zkoušejícím		zkoušející	zkoušejícím
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	zkoušející	zkoušející		zkoušející
genitive	zkoušejících
dative	zkoušejícím
accusative	zkoušející			zkoušející
locative	zkoušejících
instrumental	zkoušejícími

Noun

zkoušející m anim or f anim by sense

1. examiner

Declension

when masculine:

Declension of zkoušející (soft masculine animate adjectival)

	singular	plural
nominative	zkoušející	zkoušející
genitive	zkoušejícího	zkoušejících
dative	zkoušejícímu	zkoušejícím
accusative	zkoušejícího	zkoušející
vocative	zkoušející	zkoušející
locative	zkoušejícím	zkoušejících
instrumental	zkoušejícím	zkoušejícími

when feminine:

Declension of zkoušející (soft feminine adjectival)

	singular	plural
nominative	zkoušející	zkoušející
genitive	zkoušející	zkoušejících
dative	zkoušející	zkoušejícím
accusative	zkoušející	zkoušející
vocative	zkoušející	zkoušející
locative	zkoušející	zkoušejících
instrumental	zkoušející	zkoušejícími

Further reading

• zkoušející in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• zkoušející in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• zkoušející in Internetová jazyková příručka