znehybnit

Czech

Etymology

From zne- +‎ hybný +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈznɛɦɪbɲɪt]

Verb

znehybnit pf (imperfective znehybňovat)

1. to immobilize, to make sb/sth immobile

Conjugation

Conjugation

Infinitive	znehybnit, znehybniti	Active adjective	znehybnivší
Verbal noun	znehybnění	Passive adjective	znehybněný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	znehybním	znehybníme	—	znehybněme
2nd person	znehybníš	znehybníte	znehybni	znehybněte
3rd person	znehybní	znehybní	—	—

The verb znehybnit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	znehybnil	znehybnili	znehybněn	znehybněni
masculine inanimate		znehybnily		znehybněny
feminine	znehybnila		znehybněna
neuter	znehybnilo	znehybnila	znehybněno	znehybněna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	znehybniv
feminine + neuter singular	—	znehybnivši
plural	—	znehybnivše

Derived terms

• znehybnění n
• znehybněný m
• znehybnět
• znehybňovací
• znehybňující

 

Further reading

• “znehybniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “znehybniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “znehybnit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)