znemravnit

Czech

Etymology

From zne- +‎ mravný +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈznɛmravɲɪt]

Verb

znemravnit pf (imperfective znemravňovat)

1. to immoralize, to demoralize

Conjugation

Conjugation

Infinitive	znemravnit, znemravniti	Active adjective	znemravnivší
Verbal noun	znemravnění	Passive adjective	znemravněný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	znemravním	znemravníme	—	znemravněme
2nd person	znemravníš	znemravníte	znemravni	znemravněte
3rd person	znemravní	znemravní	—	—

The verb znemravnit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	znemravnil	znemravnili	znemravněn	znemravněni
masculine inanimate		znemravnily		znemravněny
feminine	znemravnila		znemravněna
neuter	znemravnilo	znemravnila	znemravněno	znemravněna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	znemravniv
feminine + neuter singular	—	znemravnivši
plural	—	znemravnivše

Derived terms

• znemravnění
• znemravněný
• znemravňující

 

Further reading

• “znemravniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “znemravniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “znemravnit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)