znesnadnit

Czech

Etymology

From zne- +‎ snadný +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈznɛsnadɲɪt]

Verb

znesnadnit pf (imperfective znesnadňovat)

1. to make difficult, to impede

Conjugation

Conjugation

Infinitive	znesnadnit, znesnadniti	Active adjective	znesnadnivší
Verbal noun	znesnadnění	Passive adjective	znesnadněný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	znesnadním	znesnadníme	—	znesnadněme
2nd person	znesnadníš	znesnadníte	znesnadni	znesnadněte
3rd person	znesnadní	znesnadní	—	—

The verb znesnadnit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	znesnadnil	znesnadnili	znesnadněn	znesnadněni
masculine inanimate		znesnadnily		znesnadněny
feminine	znesnadnila		znesnadněna
neuter	znesnadnilo	znesnadnila	znesnadněno	znesnadněna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	znesnadniv
feminine + neuter singular	—	znesnadnivši
plural	—	znesnadnivše

Related terms

• snadný
• znesnadnění
• znesnadněný
• znesnadňovaný
• znesnadňovat
• znesnadňování
• znesnadňující

 

Further reading

• znesnadniti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• znesnadniti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• znesnadnit in Internetová jazyková příručka