zvonice

Czech

Etymology

From zvon +‎ -ice.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzvoɲɪt͡sɛ]

Noun

zvonice f

1. bell tower, belfry
2. female equivalent of zvoník

Declension

Declension of zvonice (soft feminine)

	singular	plural
nominative	zvonice	zvonice
genitive	zvonice	zvonic
dative	zvonici	zvonicím
accusative	zvonici	zvonice
vocative	zvonice	zvonice
locative	zvonici	zvonicích
instrumental	zvonicí	zvonicemi

Further reading

• “zvonice”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “zvonice”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “zvonice”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)