šelma

See also: Selma and šeļma

Czech

Etymology

Borrowed from Middle High German schelme.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈʃɛlma]

Noun

šelma f

1. beast of prey
2. (zoology) carnivore (mammal belonging to the order Carnivora)

   psovitá šelma ― canid

   kočkovitá šelma ― feline

   medvědovitá šelma ― ursid

Declension

Declension of šelma (hard feminine reducible)

	singular	plural
nominative	šelma	šelmy
genitive	šelmy	šelem
dative	šelmě	šelmám
accusative	šelmu	šelmy
vocative	šelmo	šelmy
locative	šelmě	šelmách
instrumental	šelmou	šelmami

Derived terms

adjectives

• šelemný
• šelmí
• šelmovitý
• šelmovský

 

nouns

• šelmička
• šelmovství

 

See also

• dravec
• masožravec

Further reading

• šelma in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• šelma in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• šelma in Internetová jazyková příručka