doběh

Czech

Etymology

Deverbal from doběhnout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdobjɛx]

Noun

doběh m inan

1. finish, run-in, rundown

Declension

Declension of doběh (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	doběh	doběhy
genitive	doběhu	doběhů
dative	doběhu	doběhům
accusative	doběh	doběhy
vocative	doběhu	doběhy
locative	doběhu	dobězích
instrumental	doběhem	doběhy

Related terms

• doběhnout
• doběhový

 

Further reading

• doběh in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• doběh in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• doběh in Internetová jazyková příručka