dobromyslný
Czech edit
Etymology edit
From dobrý + -o- + mysl + -ný.
Pronunciation edit
Adjective edit
dobromyslný
Declension edit
Declension of dobromyslný (hard)
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | dobromyslný | dobromyslná | dobromyslné | |
genitive | dobromyslného | dobromyslné | dobromyslného | |
dative | dobromyslnému | dobromyslné | dobromyslnému | |
accusative | dobromyslného | dobromyslný | dobromyslnou | dobromyslné |
locative | dobromyslném | dobromyslné | dobromyslném | |
instrumental | dobromyslným | dobromyslnou | dobromyslným | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | dobromyslní | dobromyslné | dobromyslná | |
genitive | dobromyslných | |||
dative | dobromyslným | |||
accusative | dobromyslné | dobromyslná | ||
locative | dobromyslných | |||
instrumental | dobromyslnými |
Further reading edit
- dobromyslný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- dobromyslný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- dobromyslný in Internetová jazyková příručka