příbuzný
Czech edit
Etymology edit
Inherited from Old Czech přívuzný, from Proto-Slavic *privǫzьnъ. The middle part -vǫz- is from Proto-Slavic *vęzati (In modern Czech vázat (“to bind”)).
Pronunciation edit
Adjective edit
příbuzný
Declension edit
Declension of příbuzný (hard)
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | příbuzný | příbuzná | příbuzné | |
| genitive | příbuzného | příbuzné | příbuzného | |
| dative | příbuznému | příbuzné | příbuznému | |
| accusative | příbuzného | příbuzný | příbuznou | příbuzné |
| locative | příbuzném | příbuzné | příbuzném | |
| instrumental | příbuzným | příbuznou | příbuzným | |
| plural | ||||
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | příbuzní | příbuzné | příbuzná | |
| genitive | příbuzných | |||
| dative | příbuzným | |||
| accusative | příbuzné | příbuzná | ||
| locative | příbuzných | |||
| instrumental | příbuznými | |||
Noun edit
příbuzný m anim
- relative, relation (someone in the same family)
- Synonyms: see Thesaurus:příbuzný
Declension edit
Declension of příbuzný (hard masculine animate adjectival)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | příbuzný | příbuzní |
| genitive | příbuzného | příbuzných |
| dative | příbuznému | příbuzným |
| accusative | příbuzného | příbuzné |
| vocative | příbuzný | příbuzní |
| locative | příbuzném | příbuzných |
| instrumental | příbuzným | příbuznými |